Bolest

Téměř každý dospělý pacient přichází do ordinace fyzioterapeut, protože má nějakou bolest. Je to každodenní hlavní téma, se kterým pacienti přichází. Chtějí, abychom je bolesti zbavili, bolest je něco, co k jejich životu nepatří, přidala se k nim nějak omylem, je to na nadbytečné a obtěžující. 

Zamysleme se nejdřív, k čemu ta bolest vlastně je. V lidském těle není totiž nic zbytečného, ani slepé střevo, jak si mnozí myslí. Takže i bolest musí mít nějaký účel a smysl. Bolest je to, co náš mozek jako bolest vyhodnotí. Většinou je k tomu potřeba nadprahový impuls odněkud z těla. Takže když si píchnu špendlík do prstu - podráždím kožní receptory na prstu, ty dají signál mozku a ten to vyhodnotí jako bolest. V tomhle a většině ostatních případů má bolest protektivní funkci. Má nás chránit před dalším poškozováním těla. Abychom už nesahali na rozpálená kamna, nebo našlapali na zlomenou nohu (tam to tělo ještě pojistí fixací otokem). Je to naprosto jasné a logické. Proč to takhle nevnímáme u bolavých zad? I tam nás bolest jasně informuje o poškozování struktury. Tohle velké varování, křičení o pomoc, kterou v takové situaci bolest je, předchází většinou už mnoho signálů předtím. Jsem přesvědčena, že většinou než vznikne chronická bolest zad, mozek se snaží situaci řešit už dávno předtím. Velmi pečlivě celou situaci od začátku monitoruje, zaznamená každý negativní signál, který ze zad přijde. Často se snaží to i vyřešit - dá nám například pokyn sednout si jinak, zavrtět se na židli, zkrátka změnit polohu. Ale někdy to nestačí. Pak vyhodnocuje situaci jako dyskomfort, nepříjemný pocit. A to je právě kámen úrazu. Tahle fáze ochrany totiž selhává kvůli naší (ne)pozornosti. Práh vnímání máme nastavený tak vysoko, že až opravdová bolest se dostane do našeho vědomí. Celý den řešíme, co musíme, kam musíme, co je potřeba udělat atd. Na to, co k tomu potřebujeme nejvíc - naše tělo, si čas a pozornost nenajdeme. Tím se okrademe o protektivní fázi "upozornění". Takhle fungujeme dokud to tělo nějak zvládá než začne křičet o pomoc.

Očekáváním pacienta by nemělo být, jestli ho jeho fyzioterapeut zbaví bolesti. Ale jak mu může pomoci, aby našel příčinu bolesti a mohl vyslyšet volání o pomoc a opravit příčinu bolesti.