Redukce

Nyní je měsíc redukčních diet. Ale já jdu opačným směrem. Nehodlám nic redukovat, ale naopak obohacovat. Nezajímám se o hmotnost, ale o pohyb a jeho rozmanitost. 

Zatímco celosvětová populace přibývá na hmotnosti, její pohybový repertoár se redukuje. Stále více lidí tráví život setrváním v poloze nebo velmi stereotypními pohyby. Náš mozek řídí tělo v pohybech, ne ve svalech. Představuju si, že jeden druh pohybu ( = způsob provedení) je jako jedna karta. Máme miliony, možná spíše miliardy karet, ale používáme jich jen pár tisíc. A tak se ty používané prostě opotřebují. Tedy neopotřebují se přímo ty karty (pohyby), ale spíše jejich výkonné orgány - svaly, vazy, šlachy, klouby. Když to převedu do konkrétního příkladu, tak je milion způsobů, jak se zvednout ze židle - můžu se hodně předklonit, vést pohyb hlavou, nebo od pánve, využít švihu, nebo naopak tahu přes dolní končetiny, můžu zatížit víc pravou nebo levou nohu, atd. A každý parametr má ještě svoji stupnici (např. jak moc se předkloním). A každý ten jiný způsob provedení pohybu znamená jiné nastavení kloubů, zapojení svalů. My z těchto milionů způsobů používáme jeden, pořád dokola. Takže pořád dokola zatěžuje stejnou část chrupavky kolenního kloubu, stejnou část čtyřhlavého stehenního svalu atd. Přetížení, bolest, poškození je jen otázka času. Přitom stačí tak málo - malá změna zapojení svalů, úhlového nastavení, náš mozek znovu objeví zapomenutý pohyb, najde zapomenutou kartu. Věnováním pozornosti našim pohybům, snaha o rozšíření pohybového repertoáru je univerzálním klíčem k uzdravení našeho těla.